Krevní tlak je jedním z nejdůležitějších ukazatelů zdraví. Přesto o něm spousta lidí moc neví – nebo se o něj začne zajímat až ve chvíli, kdy lékař řekne: „Máte ho vysoký.“ Co to ale vlastně znamená? Jak tlak ovlivňuje naše tělo, jak ho správně měřit a co můžeme sami udělat pro to, aby byl v normě?
Jednoduše řečeno, krevní tlak je síla, kterou proudící krev tlačí na stěny našich cév. Není to žádná magie – srdce pumpuje krev, ta proudí tepnami a ty na to reagují. Tlak se mění během dne a v různých situacích: ráno je obvykle nižší, při stresu, pohybu nebo když se rozčílíme, zase stoupá.
Zdravý tlak zajišťuje, že všechny orgány dostanou dostatek kyslíku a živin. Když je ale tlak dlouhodobě příliš vysoký, cévy trpí – jejich stěny se poškozují a zvyšuje se riziko infarktu, mrtvice nebo selhání ledvin. Naopak příliš nízký tlak může způsobit slabost, závratě nebo dokonce mdloby.
Měření tlaku není žádná věda, ale pár zásad se hodí znát. Doma se měří tlakoměrem – ideálně na paži, vsedě, v klidu, nejlépe ráno a večer. Před měřením si dejte pět minut pauzu, klidně dýchejte, nekřižte nohy a dejte ruku na stůl, aby byla v úrovni srdce. Manžetu umístěte asi dva centimetry nad loketní jamku.
Měřte alespoň dvakrát s pár minutami pauzy mezi měřeními – první hodnota bývá vyšší, protože tělo může být ještě „rozhozené“. Zapište si průměr z posledních dvou měření, ideálně do deníku nebo aplikace. A nezapomeňte – tlak v ordinaci u lékaře bývá často vyšší kvůli nervozitě (říká se tomu syndrom bílého pláště), proto je dobré si tlak kontrolovat i doma.
Obecně platí, že ideální tlak je kolem 120/80 mmHg. Pokud máte tlak dlouhodobě nad 140/90 mmHg, je to už hypertenze – tedy vysoký krevní tlak. Naopak tlak pod 90/60 mmHg může být už příliš nízký. Hodnoty mezi tím – třeba 130/85 – jsou takzvaně zvýšený, ale ještě ne úplně problém.
Důležité je vědět, že tlak s věkem trochu roste – starší lidé mají běžně trochu vyšší hodnoty než mladí. Děti a dospívající mají naopak tlak nižší.
Tlak ovlivňuje spousta věcí: strava, pohyb, stres, ale i genetika nebo jiné nemoci – třeba cukrovka, onemocnění ledvin nebo hormonální poruchy. Tlak může krátkodobě zvednout třeba i silná káva, stres nebo návštěva lékaře. Naopak dlouhodobě pomáhá tlak snižovat zdravá strava s menším množstvím soli, dostatek ovoce a zeleniny, pravidelný pohyb a méně stresu.
Pokud máte tlak vysoký, lékař vám může předepsat léky – často se používají kombinace různých přípravků, které snižují tlak různými způsoby. Ale nezapomínejte, že léky nejsou všechno – změna životního stylu je základ.
Hlídejte si jídelníček – méně soli, více zeleniny, méně tučných a sladkých jídel.
Hýbejte se – stačí 30 minut rychlé chůze denně.
Omezte alkohol a přestaňte kouřit.
Naučte se odpočívat – relaxace, hluboké dýchání, procházky v přírodě.
Pravidelně měřte tlak a zapisujte si hodnoty – třeba do deníku nebo aplikace.
Při opakovaně vyšších hodnotách navštivte lékaře.
Mezi bylinkami, které mohou mírně pomoci s tlakem, se zmiňují česnek, hloh nebo ibišek. Pomoci může i hořčík nebo zelený čaj. Ale pozor – bylinky a doplňky stravy nikdy nenahrazují léky, pokud už nějaké užíváte. A některé přírodní rady mohou být naopak nebezpečné – například přílišná konzumace lékořice může tlak naopak zvýšit.
Děti mají tlak nižší než dospělí – třeba kolem 90/60. Dospělí by měli mít ideálně pod 130/85. Starší lidé mohou mít tlak o něco vyšší, ale pořád by neměl překračovat 140/90. Hodnoty nad touto hranicí už vyžadují konzultaci s lékařem.
Protože vysoký tlak většinou nebolí. Lidé často nemají žádné příznaky, a přesto jejich tělo trpí. Neléčená hypertenze zvyšuje riziko infarktu, mrtvice a dalších nemocí. Nízký tlak sám o sobě není tak nebezpečný, ale může způsobovat nepříjemnosti – jako točení hlavy, slabost nebo mdloby.
Proto měřte, zapisujte a hlavně – konzultujte s lékařem. Tlak je jako kontrolka zdraví – a když víte, jak na tom jste, můžete včas zasáhnout.
Pokud chcete doma hlídat svůj tlak, podívejte se i na nabídku našich tlakoměrů – najdete je u nás na e-shopu. Stačí kliknout sem.
Komentáře
Diskuze je prázdná.